Pavla Pivoňka Vaňková
48 let
- Vysoká škola ekonomická v Praze
- Lišov
- Považujete vzdělávání za klíčovou investici státu, aby se jednou z Česka stala mozkovna světa?
- Ano. Bez kvalitního vzdělávání nebudeme mít ani silnou ekonomiku, ani sebevědomou společnost. Vnímám ho jako investici s jasnou návratností – místo dálnic stavíme mosty do budoucnosti našich dětí. Ale nestačí myslet jen na základní a střední školy – investice je potřeba diverzifikovat napříč všemi úrovněmi vzdělávání, od toho nejnižšího až po univerzity, a nezapomínat na celoživotní vzdělávání, aby se nikdo neztratil v rychle se měnícím světě.
- Nakolik Vy sám souzníte s vizí: Česko mozkovnou světa díky špičkovému vzdělávání?
- Stoprocentně. V regionu vidím, že když školy spolupracují s obcemi, podniky a rodiči, vznikají prostředí, která děti inspirují a dávají jim odvahu mířit vysoko. Pravidelně zvu studenty na exkurze do Poslanecké sněmovny. Poznáte to hned – když přijede škola se zapáleným ředitelem a týmem učitelů, děti mají jiskru v očích a kladou otázky, které by vás nenapadly.
- Jak konkrétně přispívá Vaše práce k tomu, aby se Česko stalo „mozkovnou světa“?
- V Poslanecké sněmovně se soustředím na prorodinnou politiku a dostupnost péče o děti, protože bez těchto podmínek se mnoho rodičů – zejména matek – nemůže vrátit do práce nebo pokračovat ve vzdělávání. Prosadila jsem rozvoj dětských skupin, navýšení rodičovského příspěvku a podporuji projekty, které propojují školy s praxí – například maturitní obor Bezpečnostně právní činnost v Kaplici, kde dnes studují budoucí policisté, hasiči a záchranáři. Často navštěvuji učňovské a technické školy, které jsou pro budoucnost naší ekonomiky klíčové, a jsem aktivní členkou školské rady Střední průmyslové školy ve Strakonicích.
- Jaké konkrétní kroky jste v roce 2025 Vy sám podnikl na podporu dosažení výše uvedené vize? Zde můžete napsat konkrétním data, projekty, investice nebo legislativní kroky.
- V roce 2025 jsem šla hodně do terénu – od malých vesnických školek až po velké průmyslovky. Pomohla jsem zajistit, aby i v odlehlejších obcích vznikly a zůstaly dětské skupiny, protože bez nich se mladé rodiny často stěhují pryč. Společně se starosty a řediteli jsme urychlili opravy škol a otevřeli cestu k novým studijním oborům – typicky v Kaplici, kde teď běží maturitní obor Bezpečnostně právní činnost. Pokračuji v pořádání exkurzí do Sněmovny, na které už přijelo přes 3 800 žáků a studentů z celého Jihočeského kraje. A jsem aktivní ve školské radě strakonické průmyslovky, kde se snažím propojovat školu s moderními firmami v regionu.
- Jak spolupracujete s dalšími poslanci či institucemi na dosažení vize: Česko mozkovnou světa díky špičkovému vzdělávání? Popište prosím úspěšnou spolupráci a které konkrétní projekty se Vám podařilo realizovat.
- Spolupráce není o tom, poslat dopis a čekat. Znamená to sednout si ke stolu s ministrem školství, s kolegy z dalších výborů a se starosty, kteří znají potřeby svých škol. Tak jsme prosadili lepší podmínky pro dětské skupiny a získali finance na vybavení škol. V Kaplici se povedlo prosadit nový prestižní obor. Ve Strakonicích se díky dlouhodobému propojení školy, města a státu modernizovat dílny průmyslovky tak, aby odpovídaly požadavkům dnešního trhu práce.
- Jak podporujete rozvoj talentů, vzdělanosti a inovací mimo svou přímou agendu (např. formou grantů, stipendií, legislativní podpory apod.)?
- Podporuji sportovní kluby a hasičské sbory, protože pohyb a týmová spolupráce jsou součástí výchovy k odolnosti a tvořivosti. Pomáhám i projektům, které propojují školu s reálným životem. A jsem součástí projektu Restart, který podporuje rodiny a pomáhá jim posílit uplatnění na trhu práce, snížit překážky návratu z mateřské do zaměstnání a podporuje sebevědomí a dovednosti rodičů
- Jaké bariéry podle Vás brání Česku stát se špičkou ve vzdělávání a inovacích?
- Začíná to financováním – vzdělávání je stále podhodnocené a modernizace škol postupuje pomalu. Chybí propojení s praxí a odvaha měnit zaběhlé postupy. Máme skvělé učitele, ale často tráví víc času papírováním než prací s dětmi. Potřebujeme méně byrokracie, více důvěry a svobody pro školy tvořit vlastní programy, které děti nadchnou.
- Jak hodnotíte vzdělávání ve státním sektoru (vzdělávání zaměstnanců ministerstev, úřadů atd.)?
- Vzdělávání státních zaměstnanců u nás často připomíná odškrtnutý bod na seznamu – formální, bez návaznosti na praxi. Přitom máme obrovskou šanci z něj udělat motor inovací. Potřebujeme méně povinných seminářů a víc praktických školení, která reagují na realitu – od digitálních dovedností přes krizové řízení až po moderní komunikaci s veřejností. A hlavně sdílení dobré praxe napříč úřady, aby se osvědčené postupy z jednoho města nebo ministerstva rychle přenesly jinam a nemusely se pokaždé vymýšlet od nuly.
- Máte osobní zkušenost nebo příběh, který vás motivuje zlepšovat vzdělávání nebo podporovat inovace v Česku?
- Byla jsem učitelkou a vím, jak zásadně může vzdělání změnit život. Sama jsem vystudovala dvě vysoké školy – obě dálkově, při práci a jako mladá máma. Vím, co to znamená učit se po nocích a ráno vstát k dětem. Když se mě dnes studenti při exkurzi do Sněmovny zeptají, kolik stojí polévka v poslanecké jídelně, beru to jako začátek rozhovoru o tom, jak funguje stát a proč je důležité rozumět světu kolem sebe. Tyhle chvíle mi připomínají, proč má smysl se o vzdělávání bít.