Hana Naiclerová
53 let
- Bankovní institut vysoká škola, a.s.
- Prostějov
- Považujete vzdělávání za klíčovou investici státu, aby se jednou z Česka stala mozkovna světa?
- Ano, kvalitní vzdělávání považuji za naprosto zásadní investici, kterou stát musí dělat s dlouhodobou vizí. Pokud chceme, aby naše ekonomika byla konkurenceschopná a nezaostávala za vyspělými zeměmi, musíme přestat spoléhat jen na výrobu a montovny s nízkou přidanou hodnotou. Vzdělávání není výdaj, ale investice, která se mnohonásobně vrátí. Bez dobře fungujícího vzdělávacího systému nemůžeme jako malá země bez významných přírodních zdrojů uspět v globální konkurenci.
- Nakolik Vy sám souzníte s vizí: Česko mozkovnou světa díky špičkovému vzdělávání?
- S touto vizí souzním velmi silně. Jako máma tří dětí vnímám, jak důležité je, abychom jim připravili zemi, která bude mít co nabídnout a kde budou mít příležitost uplatnit svůj potenciál. Zároveň jako člověk, který více než 30 let pracoval v oblasti financí a účetnictví, vím, jak důležité jsou znalosti a dovednosti pro rozvoj ekonomiky. Česko se nemůže spoléhat na levnou pracovní sílu, naše konkurenční výhoda musí být ve vzdělané populaci schopné inovovat a přinášet nová řešení.
- Jak konkrétně přispívá Vaše práce k tomu, aby se Česko stalo „mozkovnou světa“?
- Jako poslankyně se zasazuji o to, aby náš daňový systém byl jednodušší a předvídatelnější, což umožňuje firmám plánovat a investovat do inovací i vzdělávání svých zaměstnanců. V rámci své práce v rozpočtovém výboru se snažím, aby byly veřejné peníze vynakládány efektivně a aby byly dostatečné investice do školství.
- Jaké konkrétní kroky jste v roce 2025 Vy sám podnikl na podporu dosažení výše uvedené vize? Zde můžete napsat konkrétním data, projekty, investice nebo legislativní kroky.
- V roce 2025 jsme v Poslanecké sněmovně hlasovali o novelách zákona o vysokých školách a školského zákona. Oba vládní návrhy jsem podpořila. Ve vztahu k vysokému školství je třeba zmínit, že díky novele dojde k zásadnímu navýšení doktorandských stipendií už od října letošního roku, a stát a vysoké školy tedy zásadním způsobem zlepší podmínky juniorních vědců. Základní i aplikovaný výzkum je přitom předpoklad pro další inovace a ekonomický rozvoj; ostatně do zákona bylo schváleno, že posláním vysokých škol je také posilovat transfer znalostí a technologií. V minulých letech jsem jako poslankyně interpelovala ministra práce a sociálních věcí Jurečku, pokud jde o státní podporu studentů vysokých škol a jejich náklady na bydlení. Podpora vzdělání je investice, která se státu vrátí.
- Jak spolupracujete s dalšími poslanci či institucemi na dosažení vize: Česko mozkovnou světa díky špičkovému vzdělávání? Popište prosím úspěšnou spolupráci a které konkrétní projekty se Vám podařilo realizovat.
- Poslanec se nepodílí na exekutivě, a jeho primární role je v procesu schvalování zákonů. Exekutivní role je na vládě, a je to tak správně, protože v demokratickém právním státě funguje dělba moci. Každopádně za našimi ministry je v tomto ohledu kus práce. Zmínila bych třeba Hospodářskou strategii z dílny MPO, která na vzdělání jako předpoklad ekonomického rozvoje klade velký důraz. Také ministerstvo spustilo Národní inovační fond, který by měl sloužit k financování výzkumných projektů a univerzitních spin-offů.
- Jak podporujete rozvoj talentů, vzdělanosti a inovací mimo svou přímou agendu (např. formou grantů, stipendií, legislativní podpory apod.)?
- Po svém zvolení do Poslanecké sněmovny jsem vyhlásila soutěž pro studenty základních a středních škol z Olomouckého kraje. Úkolem bylo napsání nejlepší eseje na témata související s politikou a občanskou společností. Bylo pro mě zajímavé a poučné číst práce žáků a vidět, jak o politice přemýšlí mladá generace. Vítězům jsem předala jako výhru kvalitní sluchátka, monitor a poukázky do knihkupectví. V Poslanecké sněmovně pravidelně vítám exkurze středoškoláků a diskutuji si s nimi o fungování demokracie a politického systému. Myslím, že občanské vzdělávání je důležité, a často podceňované.
- Jaké bariéry podle Vás brání Česku stát se špičkou ve vzdělávání a inovacích?
- Za bariéru považuji přílišnou byrokratickou zátěž škol, která odčerpává energii pedagogů a nedostatek míst na středních školách v některých regionech, což je ale na odpovědnosti vedení krajů, ne státu. Další překážkou je nedostatečné propojení vzdělávacího systému s praxí a pomalá reakce na změny na trhu práce. Chybí nám také dostatečná podpora podnikavosti a kreativity ve vzdělávání. Stále příliš lpíme na memorování faktů namísto rozvoje kritického myšlení a schopnosti řešit problémy.
- Jak hodnotíte vzdělávání ve státním sektoru (vzdělávání zaměstnanců ministerstev, úřadů atd.)?
- Vzdělávání ve veřejném sektoru je často příliš formální. Stát by měl více investovat do průběžného vzdělávání svých zaměstnanců, zejména v oblastech digitalizace, projektového řízení a hospodárného nakládání s veřejnými prostředky. Také by měl vytvářet podmínky pro sdílení dobré praxe mezi úřady a motivovat zaměstnance k celoživotnímu vzdělávání. Zároveň je potřeba zavést hodnocení efektivity vzdělávacích programů ve státní správě, aby nebyly prostředky vynakládány na formální kurzy bez reálného dopadu na kvalitu práce.
- Máte osobní zkušenost nebo příběh, který vás motivuje zlepšovat vzdělávání nebo podporovat inovace v Česku?
- Jako matka tří dětí jsem zblízka sledovala jejich cestu vzdělávacím systémem a viděla jsem, jak velký rozdíl mohou dělat motivovaní a kvalitní učitelé. V Prostějově, odkud pocházím, jsem se také setkala s mnoha šikovnými mladými lidmi, kteří museli odejít studovat a pracovat do velkých měst nebo do zahraničí, protože v regionu nenašli dostatečné příležitosti. To mě motivuje k tomu, abych podporovala rozvoj vzdělávací infrastruktury v regionech a propojování škol s místními firmami a institucemi. Věřím, že každý region má svůj potenciál a specifické know-how, které je třeba rozvíjet a podporovat, aby se Česká republika jako celek mohla stát skutečnou „mozkovnou světa“.