Ivana Mádlová
59 let
- Univerzita Palackého v Olomouci
- Plzeň 1
-
#k vizi
-
#z terénu
-
#neformální
Ivana Mádlová
59 let
- Univerzita Palackého v Olomouci
- Plzeň 1
- Považujete vzdělávání za klíčovou investici státu, aby se jednou z Česka stala mozkovna světa?
- Ano, souhlasím. Kvalitní vzdělání považuji za jeden z předpokladů pro fungování konkurenceschopné ekonomiky. Pouze ve chvíli, kdy mají na fungování naší ekonomiky podíl vysoce a kvalitně vzdělaní lidé, tak jsme zajímaví pro klíčové investory.
- Nakolik Vy sám souzníte s vizí: Česko mozkovnou světa díky špičkovému vzdělávání?
- Ano, rozhodně souhlasím. Česká republika má silnou tradici právě v technickém vzdělávání, které především nám může zajistit inovativní charakter naší ekonomiky. Naším cílem musí být se k této tradici vrátit a uvědomit si, že v éře umělé inteligence se změní nejen pracovní trh, ale i samotné fungování ekonomiky.
- Jak konkrétně přispívá Vaše práce k tomu, aby se Česko stalo „mozkovnou světa“?
- Prací poslanců je vytvářet kvalitní legislativní podmínky pro fungování vědy a výzkumu v České republice. V uplynulých 4 letech jsem jako poslankyně měla omezené možnosti, protože jsme pracovali v opozici. Za důležité považuji zajistit předvídatelné financování a určitou restrukturalizaci podpory vědy a výzkumu, která zajistí alokaci prostředků především těm oborům, které podporuji naši konkurenceschopnost. A tím nemyslím jen technické obory, ale například i zdravotnické obory. Medicína kráčí kupředu stejně rychle a my vidíme vědce, kteří vzešli z českých univerzit a v zahraničí dokázali mimořádně důležité věci i na poli medicíny. Důležité je také vytvoření podmínek k regionálnímu rozvoji dle potřeb zaměstnavatelů, ale i podpora rovného přístupu ke vzdělání a podpora talentů z nízkopříjmových skupin.
- Jaké konkrétní kroky jste v roce 2025 Vy sám podnikl na podporu dosažení výše uvedené vize? Zde můžete napsat konkrétním data, projekty, investice nebo legislativní kroky.
- Pořádala jsem společně s kolegou prof. Karlem Raisem kulatý stůl k novele vysokoškolského zákona. Jednala jsem o něm i s rektory. Podpořila jsem návrh zákona o výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí, který byl schválen v letošním roce. Úspěšně jsem usilovala o navýšení kapacit na zdravotnických školách tak, abychom dali příležitost talentovaným studentům rozvíjet naše zdravotnictví a podílet se na výzkumu.
- Jak spolupracujete s dalšími poslanci či institucemi na dosažení vize: Česko mozkovnou světa díky špičkovému vzdělávání? Popište prosím úspěšnou spolupráci a které konkrétní projekty se Vám podařilo realizovat.
- Profesně se desítky let věnuji zdravotnickému školství, spolupracuji s MŠMT, MZd a odborníky ze zdravotnického školství a praxe. Výsledkem spolupráce se vzdělavateli a praxí je strategie na reformu sesterské profese a hlavním bodem bude revize standardu kvalifikačního a postgraduálního vzdělávání, aby odpovídalo požadavkům moderních přístupů založených na evidence based practice v medicíně a ošetřovatelství včetně využití technologií, jako je telemedicína a umělá inteligence
- Jak podporujete rozvoj talentů, vzdělanosti a inovací mimo svou přímou agendu (např. formou grantů, stipendií, legislativní podpory apod.)?
- Jako poslankyně aktuálně podporou zákona o výzkumu, vývoji a inovacích, návrhem na zvýšení kapacit na zdravotnických školách nebo podpoře zdravotníků, kteří vedou ve školách klíčovou praktickou výuku.
- Jaké bariéry podle Vás brání Česku stát se špičkou ve vzdělávání a inovacích?
- Je to kombinace více faktorů, např. financování a nestabilní investice do školství a vědy; malé propojení vzdělávání, vědy a průmyslu. Poukazuje se na složitou administrativu pro vědce i investory do výzkumu. Nedostatečné zapojení firem do tvorby učebních plánů a stáží. Určitou překážkou jsou i rigidní akreditační požadavky, takže školy reagují pomaleji než trh práce. Dalším faktorem jsou samozřejmě peníze: platy pedagogů (a doktorandů) na VŠ, přetížení učitelů administrativou a někdy menší prostor pro kreativní výuku, což odrazuje špičkové odborníky od pedagogické dráhy.
- Jak hodnotíte vzdělávání ve státním sektoru (vzdělávání zaměstnanců ministerstev, úřadů atd.)?
- S tím nemám konkrétní zkušenost. Možnost vzdělávat se mají úředníci nastavenou zákonem. Je odpovědností nadřízeného, aby vypracoval pro každého takový individuální plán, který bude odpovídat aktuálním i plánovaným potřebám agendy ministerstva a občanům. Co hodnotím negativně je, že se nedaří rychlejší digitalizace státní správy. Za klíčové považuji, aby se úředníci adaptovali na rozvoj umělé inteligence.
- Máte osobní zkušenost nebo příběh, který vás motivuje zlepšovat vzdělávání nebo podporovat inovace v Česku?
- Setkala se studenty středních škol/učilišť, viděla jejich originální technické a funkční výtvory, výtvory v oblasti architektury a designu. Jejich úspěch v soutěžích a zápal, se kterým mi vyprávěli a demonstrovali, jak výtvory vznikaly, mě utvrdil v tom, že je třeba mladé talenty podporovat a vytvořit jim podmínky pro další rozvoj a bádání. Stejně tak je potřeba podporovat mladé české vědce již na vysokých školách, např. formou stipendií. Zvlášť s ohledem na to, že někteří získávají dokonce významné ceny či granty.
