Jan Berki
43 let
- Technická univerzita v Liberci
- Liberec
-
#k vizi
-
#z terénu
-
#neformální
Jan Berki
43 let
- Technická univerzita v Liberci
- Liberec
- Považujete vzdělávání za klíčovou investici státu, aby se jednou z Česka stala mozkovna světa?
- Je to investice do budoucnosti, nejen s efektem mozkovny. Ale sama o sobě investice do vzdělávání nestačí. Česko musí být atraktivní pro život, aby tu lidé chtěli zůstávat.
- Nakolik Vy sám souzníte s vizí: Česko mozkovnou světa díky špičkovému vzdělávání?
- Je to jednou z podmínek. Jak by se řeklo v matematice: je to podmínka nutná, ale nikoli dostačující.
- Jak konkrétně přispívá Vaše práce k tomu, aby se Česko stalo „mozkovnou světa“?
- Začnu svou původní profesí pedagoga. Při přípravě budoucích učitelů a učitelek se snažíme objevovat, ptát se a hledat odpovědi, aby tohle učili i děti. Malé děti to mají přirozeně v sobě. Chci, aby to škola podporovala. Proto jsme v rámci projektu v roce 2020 s kolegy připravili pro novou informatiku učebnice postavené na „zkumavém“ přístupu, které pak inspirovaly další autory. Jako poslanec jsem se pak zapojil do mnoha kroků vedoucích ke zlepšení vzdělávání regionálního nebo toho vysokoškolského. Namátkou to byly příprava zadání revize rámcových vzdělávacích programů, digitalizace přijímacího řízení a příprava přehození pořadí – nejprve testy a až následně podávání přihlášek, novely školského a vysokoškolského zákona, vedle to ho ale také novely zákonů o veřejných výzkumných institucích a o podpoře výzkumu a vývoje.
- Jaké konkrétní kroky jste v roce 2025 Vy sám podnikl na podporu dosažení výše uvedené vize? Zde můžete napsat konkrétním data, projekty, investice nebo legislativní kroky.
- Za asi nejvýznamnější krok, který se nám společnými silami podařilo dokončit, pokládám novelu školského zákona, která nakonec obsahuje i pozici sociálního pedagoga. Již hraje a bude hrát významnou roli při vyrovnávání nerovností ve vzdělávání, které jsou způsobeny socio-ekonomickými podmínkami v rodinách. A pak je to právě novela zákona o podpoře výzkumu a vývoje, kde za důležité považuji kroky vedoucí k minimalizaci plýtvání energií při přípravě a podávání projektů.
- Jak spolupracujete s dalšími poslanci či institucemi na dosažení vize: Česko mozkovnou světa díky špičkovému vzdělávání? Popište prosím úspěšnou spolupráci a které konkrétní projekty se Vám podařilo realizovat.
- Primárním partnerem mi bylo ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Docela intenzivní spolupráci jsme vedli ale také s ministryní a později ministrem pro vědu na přípravě novel, které jsem již uvedl výše (týkaly se třeba zlepšení podmínek pro doktorandy:ky). Také jsme několikrát hledali řešení s ministerstvem práce a sociálních věcí především v otázkách podpory žen a mužů, kteří studují či bádají a zároveň jsou rodiči malých dětí. V neposlední řadě to byla spolupráce s ministerstvem průmyslu a obchodu nad návrhem kolegy, který se zaměřoval na regulatorní sandboxy. Jako předsedovi podvýboru pro vědu a vysoké školy se mi podařilo z tohoto podvýboru vytvořit platformu pro odbornou diskusi k legislativním krokům, a to i za přispění partnerů z terénu – Akademie věd ČR, České konference rektorů, Rady vysokých škola a mnoha dalších, ale také koaličních a opozičních kolegů:yň.
- Jak podporujete rozvoj talentů, vzdělanosti a inovací mimo svou přímou agendu (např. formou grantů, stipendií, legislativní podpory apod.)?
- Dlouho jsem spolupracovat na Bobříku informatiky, který jednak pomáhá popularizovat tento obor, ale také poskytuje impuls pro talentované – a nejen pro ně. Snažím se také aspoň trochu podpořit v rámci sbírek děti z dětského domova, aby se mohly podívat za kulturou, za vědou nebo být kreativní.
- Jaké bariéry podle Vás brání Česku stát se špičkou ve vzdělávání a inovacích?
- Musíme o kus dál posunout systém, který by motivoval a dobře odměňoval pedagogy na všech stupních vzdělávacího systému, ale také ty, kteří je vedou. Školy v Česku musí mít k dispozici podpůrné týmy, aby se každé dítě mohlo rozvíjet bez ohledu na socio-ekonomické zázemí jeho rodiny. Musíme zlepšit dostupnost bydlení pro mladé, aby nám tu lidé chtěli zůstávat či sem chtěli přicházet. Ale k atraktivitě přispívají i kultura a sport či zdravotní péče. A v neposlední řadě je to trochu změna mindsetu. Musíme chtít být lepší, posouvat se.
- Jak hodnotíte vzdělávání ve státním sektoru (vzdělávání zaměstnanců ministerstev, úřadů atd.)?
- Zlepšuje se. Další krůčkem může být provazba tzv. mikrocertifikátů do celoživotního vzdělávání státních zaměstnanců. Stejně tak ale považuji za velmi důležité předávání osobních zkušeností v rámci odborných komunit či mentoringu. Velkou výzvu ale vidím ve vzdělávání mezirezortním.
- Máte osobní zkušenost nebo příběh, který vás motivuje zlepšovat vzdělávání nebo podporovat inovace v Česku?
- Hned několik. Hodně motivující je, když se potkáváte se svými bývalými studenty a studentkami a když vidíte, co se jim podařilo, co udělali, kam se dostali. V Libereckém kraji máme také třeba podnikatelský inkubátor lipo.ink, který je spojen s příběhy žen a mužů a jejich nápady. Skauting, jemuž se věnuji od dětství, je postaven na tom, že člověk na sobě pracuje, ale ne sám. Učí se od zkušenějších, od vrstevníků a vrstevnic a hlavně využívá metodu learning by doing. V neposlední řadě se osobně rád učím nové věci a jako Panna rád vylepšuji.
